tag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post9136420420706054394..comments2024-02-01T16:51:30.808+01:00Comments on Lilian Voss Vogue - Lifestyle a fashion blog: Mé zkušenosti s psychiatry a psychologyAnonymoushttp://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comBlogger20125tag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-20765690735395573722015-09-02T20:59:22.310+02:002015-09-02T20:59:22.310+02:00Lili, natoč video o depresi, prosím. Jak s ní bojo...Lili, natoč video o depresi, prosím. Jak s ní bojovat, zda pomůže návštěva psychiatra, jestli pomáhají léky apod. A chtěla bych se Tě zeptat ještě na jednu otázku. Ty máš na své potíže invalidní důchod? Děkuji za odpověď.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-74760735114360223242015-02-20T11:16:13.863+01:002015-02-20T11:16:13.863+01:00V tomhle oboru je prostě ten průser, že když naraz...V tomhle oboru je prostě ten průser, že když naraziš na špatnýho psychiatra nebo i psychologa, tak ti naopak může ještě přihoršit. Když jsem řekla tý poslední doktorce o mých vedlejších účincích po Zoloftu, tak mi řekla, že spíš trpím disociativní poruchou. No a co jsem udělala? Samozřejmě jsem si o tom šla číst... a táhne se to se mnou v podstatě dodnes. Pořád přemýšlím, co když měla pravdu... co když to není "JEN" panika, OCD atd... Takže oni i ti psychiatři dokáží člověka sundat, i když by to zrovna nečekal. Samozřejmě, že to psychiatrička řekla v rozčilení... účinky mi potvrdil i psychoterapeut, ale stejně... pořád si říkám "co když". V tuhle chvíli jsem vlastně pochopila kamaráda, kterej mi vždycky říkal, že psychiatry nesnáší... Oni se opravdu někdy rádi poslouchají... a občas mi popravdě přijde, že rádi "zkouší"... různý medikamenty, přístupy a tak. Jsem ráda, že se tak zlepšuješ... ale myslím, že dokud se to takhle vrací, tak to prostě není vyléčený. Jednou se to určitě podaří a budeš z toho venku úplně. :) Já fakt měla klid asi na šest let... a to úplně cítíš, jak jsi nad ty věci povznesená, jak ti přijde uplně stupidní, že sis něčím takovým procházela. :) Jak k tomuhle dojdeš, myslím, že by to mohlo být ok. :) Děkuju moc za pochvalu... PS: Opravdu na světě není nikdo důležitější, než ty sama... jen ty ovlivníš svůj život, jen ty ovlivníš, kde budeš, kde nebudeš atd. :)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-42458218721927143542015-02-19T18:08:57.087+01:002015-02-19T18:08:57.087+01:00Parádní článek!!!! :) Chvílema jsem četla s pusou ...Parádní článek!!!! :) Chvílema jsem četla s pusou do kořán a čekala, jak to dopadne :) Není lehké najít dobrého psychologa a psychiatra. Já měla první rok jen psychiatričku, která mi vždycky napsala jen léky, taky mi to nijak nevysvětlovala, takže ten večerní jsem taky nebrala v domnění, že je na spaní (ale pak jsem se dozvěděla, že mi měl pomoct). Já v té době v podstatě nepřetržitě ležela, koukala do stropu nebo z okna a přemýšlela, jak umřít. Po roce jsem začala jezdit na doporučení k psychiatričce do Prahy 5, což byly skoro 2 hod. cesty. Ta mě aspoň poslala i k psycholožce na Prahu 1. Nakonec mě nasraly obě a můj stav se spíš zhoršoval. Když už jsem byla fakt zoufalá a myslela si, že smrt je jediné východisko, zvedla jsem tel. a jela dobrovolně do léčebny, že teda ještě poslední šance, jak neumřít, když tu mám děti :( Tam mi to docela pomohlo, ale hlavně jsem si tam našla super psychiatričku a super psychologa. Chodím k nim už skoro 2 roky. K psychologovi 1x týdně, hradí pojišťovna. Sice se mi stav na jaře opět radikálně zhoršil, takže jsem nastoupila podruhé do léčebny, ale od návratu domů se mi stav rapidně zlepšil a já byla schopná po 4 letech nastoupit na brigádu. :) Vím, že je přede mnou ještě kus cesty, zatím beru léky (zlatá lyrica!), ale dokážu už v pohodě vyjít z domu, zmizela mi úplně agorafobie apod. Občas mám venku paniku a prchám domů. A to už navazuji na to, že se mi strašně moc líbí konec tvého článku!!!! Ty rady jsou super, perfektně přehledně stručně sepsané a budu se sem vracet a číst si je, až mi bude nejhůř. Ano, i tohle mi moji lékaři radí, a pomáhá to (neutíkat, jít do toho, když se bojím nebo se mi nechce), jen ty rady člověk časem nějak zapomene, vypustí. Proto tleskám za tento článek! A přeji ti, ať se ti stav zlepšuje, i sobě to přeji. PS: Nejdůležitější na světě jsem já, hahaha. :)Radka K.https://www.blogger.com/profile/13943612880284309895noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-24879053482455028302015-01-12T21:26:34.623+01:002015-01-12T21:26:34.623+01:00Čauky, ať už ti článek pomohl po jakékoliv stránce...Čauky, ať už ti článek pomohl po jakékoliv stránce, jsem za to moc ráda, protože tím splnil svůj účel. :) Přeju Ti, ať se daří.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-9161524902659686952015-01-12T20:13:43.053+01:002015-01-12T20:13:43.053+01:00Tento článek mi pomohl víc, než dokážu popsat. Děk...Tento článek mi pomohl víc, než dokážu popsat. Děkuji Ti za něj. Jsem moc ráda, že jsem Tvůj blog objevila. M.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-68271261172236013312014-11-28T01:17:54.882+01:002014-11-28T01:17:54.882+01:00Děkuju mockrát. :) Určitě souhlasím s tím, že psyc...Děkuju mockrát. :) Určitě souhlasím s tím, že psycholog by pro pacienta měl být trochu jako kamarád. Přecejen si tam člověk nejde pro chleba, ale jde si tam vylít své srdce a jde si pro pomoc s věcmi, které se třeba bojí někomu jinému říct. Vlastně si myslím, že by empatie měla být samozřejmá pro jakýkoli lékařský obor, protože vždy jde o člověka jako takového, bavíme se tu o jeho životě, a tak by k tomu mělo být přistupováno. :) Jinak proti tomu, aby jsi napsala své zkušenosti s psychology a psychiatry nic nemám... každý je můžeme mít jiné, takže bude dobré, když o tomto tématu budou psát různí lidé s různými úhly pohledu. :)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-67075031595624124542014-11-26T17:18:15.086+01:002014-11-26T17:18:15.086+01:00Další skvělý článek, zatím jsem tu četla jen dva, ...Další skvělý článek, zatím jsem tu četla jen dva, ale oba jsou skvělé, protože k nim cítím vlastní zkušenost. :) Pro mě je hodně důležité to, abych se u psychologa cítila dobře - aby mě bral víc než jako další položku v jeho pracovním diáři. Psycholog musí soucítit s pacienty. Musí pochopit, jak se pacient cítí a musí hlavně pochopit to, že co pro něj není normální, pro pacienta může být denní hrozivý chleba. <br />Inspirovala jsi mě, nebude ti vadit, když si téma vypůjčím a napíšu také zkušenostní článek s psychology a psychiatry?Em Age | Monika Hrabákováhttp://empty--island.blog.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-78255215497662037662014-11-23T11:26:22.747+01:002014-11-23T11:26:22.747+01:00Takže vlastně děláme skoro stejný věci... já se ta...Takže vlastně děláme skoro stejný věci... já se taky vždycky snažím koukat na nějaký bod a vnímat jen to, nebo začít myslet na něco jinýho. :) Jen já mám tu paniku tak blbou, že ne vždycky to pomůže... a s tím uklidňováním to je taky to samý. :DAnonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-63116664277417233382014-11-22T22:15:40.790+01:002014-11-22T22:15:40.790+01:00Asi opravdu záleží na tom, jak na tom dotyčný je. ...Asi opravdu záleží na tom, jak na tom dotyčný je. Já vzhledem k tomu, že jsem doma na invalidce, tak toho nemusím tolik překonávat jako někdo, kdo chodí denně do školy, do práce, musí vyvinout to úsilí, aby překonal agoru a PP a odjel kam potřebuje. <br />Takže kdybych na psychoterapii chodila třeba každý týden, tak bych neměla o čem mluvit, neměla bych žádný problém, který jsem musela překonat. Za ty tři týdny se aspoň párkrát dostanu do města - nákupy, lékař, atd. Nemám problém vycházet z bytu nebo jít do vesnické sámošky. Ale v přeplněných městech už je to horší.<br />Ale třeba dneska jsme s manželem byli na vánočních trzích. Najednou jsem se zděsila z té kupy lidí, hnedka začaly návaly PP, že se mi udělá špatně, že to nezvládnu a kdesi cosi, ale prodýchala jsem to, začala své myšlenky soustředit jinam a PP byla pryč a my tam prochodili skoro dvě hodiny.<br />Na co jsme přišly s mou psycholožkou, co mi pomáhá, při záchvatech PP (v koloně aut, ve frontě u pokladny, v čekárně u doktora či jinde, kde prostě musím vydržet), najít si nějaký bod a soustředit se na něj, popisovat si ho v duchu (stůl - barva, výška, z čeho je vyrobený atd.) nebo se zaměřím na nějaký text a přeříkávám si jednotlivě písmena - taky v duchu, aby na mě lidi nečučeli jak na cvoka :-D <br />Je to asi dost bláznivé a spousta lidí by se mi smálo. Ale toto je jeden ze způsobů, který mi okamžitě PP zarazí a pomalu se myšlenky stočí jinam. <br />A vůbec ještě před tím, než se mi rozjede nějaká úzkostná panická myšlenka a já vím, že musím jít do situace, které zvládám s obtížemi, tak se uklidňuji, že je vše v pořádku, že se mi nic nemůže stát, že jsem zvládla už horší věci :) Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/09273420981991802642noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-31364887875967934522014-11-22T12:55:30.190+01:002014-11-22T12:55:30.190+01:00Čauky... je fajn, že sis našla dobrou psychiatričk...Čauky... je fajn, že sis našla dobrou psychiatričku, která ti vyhovuje... ale myslím, že jednou za tři týdny terapie je málo... nebo aspoň psychiatr v RIAPSu to říkal. I když... ono je to všechno individuální. Jen by mě kdyžtak zajímaly ty způsoby, jak zvládat PP a jak překonávat agorafobii... byla bych ráda za nějaký rady kromě těch, co už vím. :) ... A jo, taky si myslím, že ta první psychiatrička porušovala lékařský tajemství... i když teda mluvila potichu. :DAnonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-42924639408490232212014-11-22T12:51:54.297+01:002014-11-22T12:51:54.297+01:00Tess, díky... :) Já jsem oproti tobě měla asi štěs...Tess, díky... :) Já jsem oproti tobě měla asi štěstí v tom, že hned na první dobrou mi určili paniku. Bohužel se asi nedokážu nas*at tak jako ty, takže se s tím furt peru... ale je fakt, že mi doktorka říkala, že někomu to vzniká nedostatkem serotoninu a někomu zas dopaminu. A když se naštvu, tak je mi líp. Takže na tom asi něco bude. :)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-56781012002518149932014-11-21T11:39:29.593+01:002014-11-21T11:39:29.593+01:00Já zpočátku chodila k dětskému psychologovi - když...Já zpočátku chodila k dětskému psychologovi - když se u mě na konci základky PP a agorafobie projevily. Pak na střední už to byl psychiatr, respektive psychiatrička, byla vcelku o.k. S tou jsem nějak prošla celou střední (to bylo mé nejhorší období co se PP a agory týče, takže doteď netuším, jak jsem to zvládla). Po svatbě jsem začala navštěvovat jinou psychiatričku v místě, kam jsem se přestěhovala, u té jsem dodnes, je to pohodová ženská, ale jak už to u psychiatra bývá, je to spíše o navyšování - snižování léků...<br />Od září chodím na psychoterapii k úžasné psycholožce, cca 1x za 3-4 týdny, vždy hodinové povídání o všem možném. I díky ní to zvládám bez antidepresiv.<br />Našly jsme nové způsobit, jak návaly PP zvládat, jak překonávat agorafobii a další mé strachy.<br />Zatím se daří, tak nezbývá, než věřit, že se bude dařit i nadále. A třeba po té, jak porodím, budu toho mít na starost toliká kolem miminka, že na PP prostě nebudu "mít čas" :-D<br />Jinak ta první psychiatrička, o které jsi psala, to musí být řádná kráva. Vždyť ona porušuje lékařské tajemství tím, že řeší stav pacientů v čekárně před ostatními ! Blbka.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/09273420981991802642noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-12510651609927688472014-11-20T23:59:44.079+01:002014-11-20T23:59:44.079+01:00Kočko, perfektní článek!!! Já nemám tvojí trpělivo...Kočko, perfektní článek!!! Já nemám tvojí trpělivost a když mi dvě krávy určí paniku jako začínajíci astma, tak okmžitě ztrácím důvěru k jakémukoliv lékaři. Dostala jsem sse z toho a ty jednou taky ;-) mě nejvíc pomáhala moje vzteklá a netrpělivá povaha.... Prostě mě panika s.... A obtěžovala a odmítala jsem jí to trpět =)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/11456603317477851928noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-10843864152030788442014-11-20T20:30:17.151+01:002014-11-20T20:30:17.151+01:00I ja jsem psycholog takzeI ja jsem psycholog takzeAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-89488008540146460812014-11-20T20:21:36.117+01:002014-11-20T20:21:36.117+01:00Je pravda, že poslední psycholog, u kterého jsem b...Je pravda, že poslední psycholog, u kterého jsem byla, měl titul PhDr. a s tím jsem spokojená... on sám o sobě tvrdí, že je jiná sorta lidí, než psychiatři. :)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-37531443041385107932014-11-20T19:57:13.985+01:002014-11-20T19:57:13.985+01:00Díky moc, jsem ráda, že tě článek oslovil. :)Díky moc, jsem ráda, že tě článek oslovil. :)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-41074257267680521782014-11-20T19:56:18.351+01:002014-11-20T19:56:18.351+01:00Čauky, díky moc za přečtení článku a podporu. :) T...Čauky, díky moc za přečtení článku a podporu. :) To "psycholog/psychiatr" tam píšu schválně, protože ti lidé opravdu "psychologové/psychiatři" byli... aspoň to měli napsaný na dveřích, tzn., že jak předepisovali prášky, tak dělali i terapii... nebo mohli, ale nechtěli. :)Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14764104361267771075noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-58467711989643855902014-11-20T19:42:02.435+01:002014-11-20T19:42:02.435+01:00Článek je moc fajn a určitě pomůže spoustě lidem s...Článek je moc fajn a určitě pomůže spoustě lidem s podobnými problémy. :-) Jen mě hrozně bije do očí to "psycholog/psychiatr", je v tom velký rozdíl. Psychiatr je člověk s lékařským vzděláním, který může předepisovat i léky, psycholog léky nepředepisuje a má magisterské vzdělání (nebo případně i vyšší, ale nevystudoval lékařskou fakultu). ;-) <br />Jinak přístupy některých těch lékařů jsou vážně otřesné a dost neprofesionální a je ostuda, že to takhle funguje. Předepsat jen hromadu prášků a nejít víc do hloubky problému, nemluvit s klientem a nesnažit se mu skutečně pomoct, to je vážně strašně smutné. Doufám, že s psychoterapeutem už budeš spokojená, moc bych ti to po těch předešlých děsných zážitcích přála! ;-) Přeji ti spooustu štěstí a hlavně zdraví! ;-) Určitě všechno zvládneš! ;-)Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-38846308914720850922014-11-20T12:50:29.971+01:002014-11-20T12:50:29.971+01:00Super clanek a hezky jsem si to procetl. Nezbyva n...Super clanek a hezky jsem si to procetl. Nezbyva nez souhlasit. Dekuji.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1531994825630492063.post-5078726892161473492014-11-20T09:50:25.747+01:002014-11-20T09:50:25.747+01:00Jestli si to nekdo z tech kteri hodlaji za nejakym...Jestli si to nekdo z tech kteri hodlaji za nejakym psychologem ci psychiatrem zajit..radim Vam at psycholog ma titul PhDr.<br />Muze byt mila jak chce ale stejne mi nepomuze<br />Osobne se psychologii zabyvam sice mi je 16 let ale dokazal jsem vic nez ti kteri se za psychology povazuji diky svemu studiu (nekdy vsak nedokoncenemu)<br />Jestli si chcete popovidat muzete se mi ozvat<br />Quixx@email.czAnonymousnoreply@blogger.com