sobota 6. prosince 2014

Dětem vstup zakázán

Jezdila jsem tramvají a koukala na maminy s dětmi... mamina vysvětlovala: "A vidíš tohle? To je bajáček, milášku. A čopak je tohleto? No ano, to je paní s pejšánkem." Vždycky, když jsem slyšela tyhle polodebilní věty, tak se mi ježily chlupy i tam, kde je nemám. Ano, přiznávám... někdy matky vyloženě nešišlaly, ale stejně mi tohle vysvětlování reprodukované na celou tramvaj vždycky přišlo otravné... 

Když matka chtěla nechat svého potomka stisknout knoflík u výtahu a jemu to prostě nešlo, vyloženě jsem trpěla a říkala si, že snad nemá soudnost. Říkala jsem si, že to je přece jen dítě... ale nebyla to moje myšlenka... byla to společností všeobecně uznávaná myšlenka, kterou mi za ta léta vtloukla do hlavy. Bohužel, čím více jsem se snažila to brát "přirozeně", tím více se mi to protivilo. Až jsem jednou zadala do vyhledávače na internetu: "Nesnáším děti." Doufala jsem, že v tom nejsem sama... a také jsem nebyla...

V dnešní době je spousta žen, které nevidí ve vyvádění mláďat svou životní prioritu, ovšem jen některé se to nebojí přiznat. Okolí a rodina jim většinou podsouvá: "Ale to jedno dítě by jsi měla mít." nebo: "Jednou toho budeš litovat." či "Jak můžeš nechtít děti, jsi žena." anebo "To je teda názor, ty máš divný myšlenkový pochody, teda." Sama jsem ten typ ženy, který nevidí na mateřství nic tak úžasného a samozřejmého. Ovšem říká se "Neříkej nikdy" a toho se držím. Já opravdu nevím, jak se na mateřství budu koukat za nějaký ten rok, ale vím, že jeden názor budu mít pořád stejný - pokud žena nechce dítě, je to jen její věc a nikdo nemá právo se na ni koukat skrz prsty.

Vyloženě mě vytáčí, když si matky myslí, že porodit děti je to nejdůležitější poslání. Ano, možná tak v době kamenné. Dnešní svět nám nabízí spoustu různých věcí a stejně tak my můžeme nabídnout ledacos jemu. Rozmnožování patří k přirozeným, avšak primitivním pudům. A my se umíme rozhodnout, zda-li si pořídíme dítě, nebo svůj život zasvětíme něčemu pro nás smysluplnějšímu. Je každého věc, jaký si ten život udělá... každý má ten svůj a má právo si ho prožít jak chce. Vyprošuji si jakékoliv podsouvání něčího životního stylu... všichni jsme samostatně smýšlející osobnosti s vlastními názory a potřebami. Jeden to má tak a jeden tak. Pokud se žena rozhodne mít dítě, je to samozřejmě dobře, je to ta nejpřirozenější věc na světě... ale není to nic světoborného, alespoň podle mě ne. Já se z toho fakt nezblázním.

Opravdu nesnáším, když některé (opakuji některé) matky očekávají, že se k nim okolí bude chovat jinak, protože přece mají děti. Pokud mám být konkrétní, tak např. v tom případě, když jejich dítě zlobí a otravuje tím ostatní lidi. V dnešní době se člověk bojí cokoliv říct, aby se na něj hned nevrhli ostatní lidé s tím, že "to je jen dítě". Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Proto si myslím, že cizí rozhodnutí by neměla ovlivňovat ostatní lidi. To, že se stane žena matkou, ještě neznamená, že ostatní musí tolerovat řev jejího nevychovance (nemluvím o miminech). To, že porodila, neznamená, že jí lidi budou automaticky pomáhat v MHD s kočárem. Není to jejich povinnost, ale setkala jsem se s tím, že matka už jen tak sykla: "Pomůžete mi s kočárem?", nepoděkovala, neusmála se. To, že má dítě, neznamená, že ho bude tahat všude s sebou. Teď mluvím např. o obchodech, kde se matky prodírají s kočáry mezi stojany. A už vůbec to neznamená, že mají patent na rozum. Kolikrát už jsem slyšela větu: "Vy asi nemáte děti, že?", když jsem si dovolila něco říct. A co mám odpovědět? "Vy asi jo, že, když nemáte soudnost." Kam jsme se to dostali?

Vím, že mateřství ženu poznamená, tak to prostě je, ale jak říkám, nemělo by to ovlivňovat okolí. Pokud ona chce na chvíli vydechnout, a tak nekárá svého potomka, nemůže očekávat, že ostatní jsou na to zvědaví. Věřím tomu, že jsem v menšině s tímhle názorem... ale já prostě nepatřím k lidem, kteří se mohou s prominutím po... z každého dítěte. A to by si měli uvědomit jak matky, tak i lidé, kteří lidem jako já vnucují svůj názor. Já prostě na řvoucím miminu nevidím nic tak krásného jako většina lidí... ani na hrajících a vřískajících dětech... naopak, velmi mě to ruší a kazí náladu. I takoví lidé jsou... máme ale jiné věci, co nabídnout... tak nás neodsuzujte... my zas neodsuzujeme vás...

Přiznávám se tedy otevřeně k tomu, že nemám ráda děti... ač je to nepopulární, možná nepřirozené, prostě to tak je. Vůbec nikomu tím neubližuju, naopak je nezodpovědným přístupem některých matek ubližováno mně. Berte to prosím jako fakt a zkuste se zamyslet nad tím, jestli je rozmnožování opravdu to nejdůležitější a jestli je třeba odsuzovat lidi, kteří mít dítě nechtějí. Tato otázka mě trápí, protože říct tohle nahlas je skoro jako uspořádat na sebe hon. Přitom se všude mluví o toleranci. Všichni prostě nejsme stejní a je tomu tak dobře... co baví jednoho, nemusí bavit druhého. Z čeho je jeden nadšený, druhý jen mávne rukou. Chápu, že u rozmnožování je to trochu složitější, ale i my jsme složité osobnosti, a tak se holt najde někdo, kdo to má jinak i s tímto. Respektujme se a berme na sebe ohled prosím navzájem... v tomto ohledu je to většinou pouze jednostranné.

Vaše Lilian Voss

57 komentářů:

  1. alejula, konečně to někdo napsal veřejně.. ani já to nevidím jako poslání života, raději bych cestovala a vyloženě mě vytáčí, ve měste ty ženský, které mají děti a myslí si, že my ostatní si z toho máme sednout na zadek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. čauky, díky... taky jsem ráda, že mě někdo chápe :) v tomhle to máme opravdu podobné - taky bych raději cestovala... děti jsou rozhodnutí každého z nás... vlastní rozhodnutí... a myslím, že matky porodí děti kvůli sobě, kvůli své touze, takže nevím, proč je za to obdivovat :) samozřejmě, že svoji mamku miluju... ale přijde mi to jako kdyby mě někdo obdivoval za to, že jsem si koupila telefon, co jsem chtěla :D teda zjednodušeně řečeno, samozřejmě... zkrátka to nedělají kvůli nikomu jinému :)

      Vymazat
  2. Díky za otevřené názory:-)
    Nevychované dítě "u nás" v obchodě je na denním pořádku...a už jsem si taky vyslechla "až budete mít děti, tak budete mluvit jinak.... " bla bla.... Ve stylu- "já jsem matka a kdo je víc":-)
    Zatímco vychovaný pejsek...i velebafan sedí poslušně vedle svého pána:-)
    Ale je to hodně individuální... záleží asi na přístupu rodiny, na výchově.
    S mamčama s kočárkem mám doposud je pozitivní zkušenost...spíš jsou překvapené, když nabídnu pomoc...a neutíkám jako zbytek spolucestujících:-)
    Pěkný víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. čauky... jsem ráda, že moje otevřenost spíše těší, než pobuřuje :) u nás v obchodě je to samý nevychovanec... a upřímně řečeno, přijde mi, že nevychované dítě je častější úkaz než vychované... je to samozřejmě individuální, to je úplně všechno, ale bohužel kdybych to měla shrnout za poslední dobu, tak jsem potkala spíš uřvance, které matka ani nechtěla srovnat... okolí to nevyžaduje, tak proč by si nedala oddych :) s tím MHD je to složitý... mě se třeba matky neptají tak často jako chlapů, ale i tak z těch případů, kdy to udělaly, bylo víc těch nepříjemných... holt každý máme své zkušenosti :) taky přeju hezký víkend

      Vymazat
  3. Haha, tak to je super článek, konečně někdo, kdo se to nebál veřejně ventilovat.
    Mám k těmto malým parazitům stejný postoj jako já. Mám ráda děti, ale jen po omezenou dobu a snesu fakt jen synovce a malou neteřinku, ovšem u sebe doma bych je nehlídala, to už radši někomu pohlídám psa nebo kočičku :-) Jednou mi bývalá spolužačka řekla, že nejsem normální, když nechci děcko, že ho prej chce každá ženská. Bože, jak mě tyhle řeči serou. Kéž by se tak každý chtěl starat jen sám o sebe. No tak nechcu děcko, svět se nezboří, nevidím v tom nic světoborného být matkou. Poslední dobou mám taky pocit, že matky se považují za něco víc, jak by to nebyly normální smrtelnice ale nadlidi s posláním plodit se a množit se, to už je fakt debilita.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čau, díky moc. :) Já o sobě taky vím, že bych děcko na chvíli snesla... ale bohužel fakt jen na chvíli. Vůbec by mě nebavilo mu přizpůsobit svůj život a starat se o něj každý den. Už teď vím, že bych od něj chtěla mít aspoň tři dny v týdnu pokoj, takže to prostě není pro mě. Tyhle kecy, který ti řekla spolužačka, já slyším snad od každýho. Naposled jsem našla pochopení právě u Tess a teď u vás, co mi tu píšete komenty. Je fakt osvobozující to přiznat ostatním a nemuset jen přikyvovat, když se mluví o dětech, jak jsou úžasný. S těma matkama máš pravdu... nevím, jestli to je jen poslední dobou, ale možná jo. Ta pozitivní diskriminace fakt asi způsobila, že si matky myslej, že když porodily, tak jsou nedotknutelné. Bohužel, ono to tak bývá... děti jsou dnes vítané úplně všude a člověk se může třeba pos..., že mu kazí odpoledne, prostě to jsou jen děti. Já jsem toho názoru, ne na určitých místech prostě nemají být, od toho je matka na mateřský dovolený, aby dítko vyvedla někam, kde nebude otravovat. Jenže ony si prostě nechtějí odepřít ten svůj život, co měly předtím, tak ho znepříjemňují nám, bezdětným.

      Vymazat
  4. Tak s dovolením také ve zkratce napíši svůj koment, i když asi nebude vítaný.
    Článek jsem přečetla se smíšenými pocity a narovinu říkám, že jsem měla na krajíčku - ale za to můžou asi těhotenské hormony :) Já jsem jedna z těch, které početí a zrození miminka považují za zázrak, jelikož v dnešní době je tak náročné vůbec otěhotnět a miminko donosit. Hodně se mě dotklo video od Lu, ve kterém mluví o svém Filípkovi... Jelikož ve volném času pracuji s handicapovanými dětmi, o to víc se dotýká, když vidím bezpodmínečnou lásku matky k dítěti.
    Ovšem co se týče přístupu a výchovy (psala jsem Ti to aji k videu na YT), zásadně nesouhlasím s rozmazlováním, šišláním, dovolováním dítěti cokoliv. Samozřejmě záleží, v jakém věku se dítko nachází, ročnímu sotva capajícímu se toho asi mnoho nevysvětlí, že se má na veřejnosti chovat tak a tak, ale s přibývajícím věkem už je to na rodičích, jak své dítko usměrní, možná je na místě si také uvědomit, že kolem 3-4 roku má dítko období vzdoru, takže může být do té doby sebehodnější a pak se to zlomí a vyvádí, zkouší, co si může dovolit. Ale to je opět na rodičích, jak se zachovají a povedou výchovu.
    Takže asi tolik ve zkratce, snad jsem moc nepobouřila ty, pro které bych mohla mít "mlíko na mozku" :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čau, každej koment je vítanej, pokud má hlavu a patu. :) Já děti za zázrak nepovažuju a video od Lu mi přišlo spíš obsesivní, než dojemný. Dle mýho názoru by měla vyhledat psychiatra, protože do dneška není schopná pochopit, že potratila. Její dítě nemá, pokud vím, ani rodný list, protože se prostě nenarodilo. Přijde mi prostě morbidní a pro celou rodinu bolestivý, že svý děcko zakope na zahradě, aby k němu mohla chodit následující léta brečet. I když ji mám ráda, v tomhle u mně prostě klesla. Koukám na to racionálně - dokud se dítě nenarodí, může se stát cokoliv a ona si prostě protiřečí. Na jednu stranu říká, že obdivuje matky, které o svém dítěti mluví ještě než se narodí, ale na druhou stranu pojmenovává dítě, který se nenarodilo, ale "potratilo" a ještě k tomu není schopná pochopit, že se prostě stala chyba. K tomu si pořídí dvě cizí děti, když je to její vlastní v tom nejblbějším věku - já osobně bych si z toho odnesla "Já jí nestačím." V tomhle ohledu pro mě není ženou, která se snaží pomoct ostatním, ale sobeckou matkou, která se snaží ukojit své nenaplněné touhy. Tolik k Lu. Co se týče mimin, jak jsem řekla, matka je na mateřské dovolené... takže s děckem může být doma, případně na pískovišti. Pokud si potřebuje nakoupit, dojet k pediatrovi, je to samozřejmě něco jinýho. Jen říkám, že těmhle otravným situacím se dá předcházet. A pokud dítě zkouší, co si může dovolit, je to opět jen na rodičích, jak ho usměrnit, jak říkáš ty sama. :) Každopádně my dvě holt budeme mít na děti vždycky asi jiný názor, protože já rozmnožování nepovažuju za prioritu, ale za pud, to je asi vše. :)

      Vymazat
    2. Zdá se mi, že jsem Tě svým komentářem rozčílila, tak za to se omlouvám.
      Zřejmě jsem se k tomuto tématu vůbec neměla vyjadřovat, ale holt jsem to tak cítila, hm, někdy je asi třeba nechat tomu čas...
      Pohodovou druhou adventní neděli přeji :)

      Vymazat
    3. Tak mě všeobecně rozčiluje, když se někdo dojímá nad videem od Lu... jak ji mám ráda, tak tam si prostě protiřečila... a všichni jak stádo "Ty jsi tak statečná, že jsi šla dál." Přitom dál nešla. Štve mě ta krátkozrakost. Jinak proti tvýmu komentu nic nemám... kdybych nechtěla diskutovat, tak nepíšu o kontroverzních tématech.

      Vymazat
    4. Lilian, omlouvám se, ale připadá mi, že v tobě není moc empatie. Opravdu chápu, že nechceš děti, že je nesnášíš. To ti vymlouvat nebudu, ani nechci. Ale úplně mi to připadá, jako bys prostě matky s dětmi nechala hnít jen doma a na pískovišti, jakoby to byly prašivé osoby, které nemají nárok jít mezi lidi. A představ si, že ať je dítě takové či makové, tak většina maminek je na své dítě hrdá. A je to tak správně. To je jako bys napsala, že od určitého věku nesmí staří lidé mezi ostatní lidi. Proč? Copak jsme hnůj, když máme děti? Nebo copak staří lidé jsou nějaký póvl? Kdybys třeba někdy omylem a neplánovaně otěhotněla a dítě si nechala a pak bys četla takové řádky o matkách, tak by ti bylo smutno, to mi věř. A chápu nastávající maminku, že měla slzy na krajíčku. Já jsem člověk, který se snaží pochopit všechny důvody a všechny strany i názory (zeptej se Tess, tak mě zná celkem dobře), ale tohle mi připadá trošku přehnané a občas by neškodilo se na to podívat i z druhé strany. A přiznám se, že se taky někdy pozastavím nad scénou rodiče a dítěte v obchodě, ale pak to přejdu protože vím, že to fakt není sranda.

      Vymazat
    5. Já mám empatie na rozdávání... ale ne vždy a ne pro každého. ;) To, jestli mě dítě nebo matka s turbokočárem štve v obchodě, protože tam prostě překáží - opakuji v obchodě s oblečením - není o tom, že bych nebyla empatická. Jen si prostě myslím, že se těmhle situacím dá vyhnout. Vůbec neříkám, že by matky měly hnít někde doma... jen mě prostě štve, když mě jejich "mateřství" obtěžuje. To, jak si to kdo vyloží, už je jeho věc. Myslím, že příklady jsem uvedla srozumitelně. ;)

      Vymazat
  5. Jsem matka. A jsem na to hrdá. A abych řekla pravdu, s něčím málo souhlasím. Např. s tím, že je každého věc jak se rozhodně. Neměla by být kamenována žena, která dítě nechce (mohla by být špatná matka, nebo by prostě všichni nakonec jen trpěli), na druhou stranu by neměly být kamenovány ani matky (ať už dobrovolné čí nedobrovolné). Já se snažím své děti vychovávat, naštěstí se mi nestává, že by v obchodech zlobily. Na druhou stranu je těžké své dítě na veřejnosti srovnat, protože jakmile se na dítě jen zamračíte, natož aby dostalo jednu výchovnou přes zadek, tak hned z vás udělají matku hyenu a poštvou na vás sociálku za týrání dětí. Takže ono ani z tohoto pohledu - z té druhé strany - to není jednoduché. Ale přiznávám, že dost maminek na své děti kašle. Další věcí je, že do obchodu se prostě s kočárem musí. Nechat dítě před obchodem to nelze, neboť by o něj matka buď přišla, nebo opět by na ní byly poslány úřady. V této době to prostě nejde, nechat "něco" bez dozoru. Takže chápu, že někdo nesnáší děti, ale na druhou stranu mě mrzí, že se teď rozmáhá mezi mladými děvčaty (a troufám si tvrdit je jsi ještě mladá krásná dívka, aspoň v porovnání se mnou :-) ) taková jakoby averze k mateřství a odsuzování matek. Je to asi moderní, nevím, ale i matka může plnit své mateřské úlohy a přitom být pořád ženou. A ještě bych ráda zdůraznila jednu věc: řvoucí děti třeba nejsou příjemné, ale nebyli jsme i my dospělí kdysi třeba řvoucími dětmi? :-) A možná by se dalo říct, že tvůj postoj by zase mohl omezovat matky s dětmi, ale já tě chápu, to jen, aby ses na to koukla i z té druhé strany. Nemyslím to zle, jen se snažím o objektivitu z obou stran. I Tess, která nemá ráda děti, tak moje, jak říká, jí nevadí. Nemá ráda kočky, ale prý náš kocour jí také nevadí... Tak snad se za můj názor nebudeš zlobit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čau, tak předem chci říct, že se nezlobím. Nepředpokládala jsem, že za tento příspěvek sklidím nějaké ovace... ale nepíšu blog proto, abych byla populární kvůli přetvářce. Myslím, že mám i své dobré stránky, které mohou zaujmout, a tak bych ráda, aby mě lidé brali i s tím "špatným", anebo raději vůbec. :) Co se týče toho pranýřování matky, která dá jednu výchovnou svému dítěti, přiznávám, že se s tím nesetkávám poprvé. Prošla jsem řadu internetových diskuzí a s touhle zkušeností se mi matky svěřovaly. Tohle vůbec nechápu... myslím, že jsme každý v dětství nějaký ten pohlavek nebo plácnutí přežili bez úhony, tak proč je to najednou špatně, když i ve školách je to samý nevychovaný spratek a učitelky jsou chudáci. To nepochopím. Pak jsi psala o tom, že do obchodu musíš vzít i kočár - to je sice pravda, ale já tu mluvím o obchodech s oblečením. Dalo by se argumentovat, že si matka taky potřebuje koupit něco na sebe, ale myslím si, že to jsou spíš případy, kdy si chce vyloženě zanakupovat, a na to může své dítě přece nechat doma. Já osobně miluju nakupování a štvou mě matky, kterým se mezi stojany musím vyhýbat, protože jedou s kočárem. V tom horším případě s sebou mají ještě jedno odrostlejší dítko, které tam běhá, a já si musím dávat bacha, aby do mě nevrazilo, nespadlo a já jsem nedostala seřváno, že za to můžu já. Zkrátka bych řekla, že jsou místa, kam by se s dětmi chodit nemělo a ano, může to být pro matku omezující, ale takové mateřství je, tak to vnímám. Pamatuju si, že pokud moje mamka chtěla někam jít, nechala mě u babičky. Pokud jsem řvala, okamžitě mě srovnala, nebo raději vystoupila z MHD, protože jí samotné to bylo nepříjemné. Dneska je běžné, že si děcko řve a všichni ostatní trpí. Jinak argument: "Taky jsme byli dětmi a nebyli jsme jiní." opravdu nemám ráda. Co na to říct... ano, taky jsem byla malá, ale taky se ke mně rodiče nějak chovali. :) Jinak i já klidně snesu nějaké děti... když si ke mně sedne malá holčička a usmívá se na mě, tak ji taky neodháním koštětem, ale zkrátka k nim nemám takový vztah, abych si je pořizovala... a ne, není to kvůli tomu, že by to byl nějaký trend. Ten postoj mám vlastně odmala. :) Děkuju ti za tvůj komentář... nejsme tu od toho, aby jsme si tu všichni přikyvovali, z takové diskuze nic nevzejde, takže jsem ráda i za jiný úhel pohledu, pokud je podán slušně. :)

      Vymazat
    2. Lili,
      ja jsem odmalicka deti mit nechtela, kricelo to, neco to po mne chtelo, byls nutnost se o to starat a vetsinou to nejakym stylem zkratka otravovalo.
      to se mne drselo docela dlouho, v kombinaci s hruzou z toho, zr bych mohla dopadnout jak vestonicka venuse.

      Nakonec se ale preci jen, zela neplanovane stalo, ze jsem cekala miminko.
      a o tri roky pozdeji se narodilo druhe.

      A vis co jsem si uvedomila? Ze driv jsem byla sobec, povrchni clovek, co chtel zit, nechtel se omezovat atd.

      Uprimne jsem tedy rada, ze mam nakonec deti. Je to si tezky, nejsem matka v pravem slova smyslu a nemam tolik laskyplne trpelivosti, kolik bych ji mit mohla, ale snazim se pro deti vydat ze sebe to nejlepsi.

      Byla doba, kdy jsme nrmeli auto, doktorku daleko a jedina moznost, jak se k ni dostat bylo autobusem. Pro dite je ta cesta dlouha, maloktere dite dokaze sedet v klidu. Takze i to moje zw chvili zlobilo, knouralo atd. Byla jsem ruda na prdeli, byla mi hanba, ale lidi okolo to chapali. Potkat v te dobe nekoho, kdo de na mne podiva jak na kus hadru a co ho tim jako obtezuju, tak by v tom okamziku ode mne leda dostal prednasku o slusnosti.

      Mam pedagogicke vzdelani, narozdil od nekterych lidi si uvedomuju, ze s nekterymi vecmi v urcitem obdobi ditete se moc delat neda. A co v kterym obdobi ocekavat.

      Dokonce si predstav, ze ne vzdy mam kolem sebe lidi, kteri by mi mohli pohlidat deti a twk jsem nucena jet nakoupit obleceni, jidlo a dalsi veci. Jinak bych totiz byla naha, vsichni hladovi.

      Ja nevim jak slusne to rict, protoze tvuj clanek se mne ve vysledku dotkl... Ale ty to beres tak, ze tebe obtezuji deti a matky s detmi, byt je to prirozenost. Mne zase obtezuje takove kratkozrake uvazovani jako mas ty.

      Nejradsi by si mstky zamklw, nebo jim dovolila chodit jen v nejaky dny a nrjake hodiny jen do predem danych mist. Ale ty zenske jsou taky lidi, taky chteki zit a byt mezi lidmi.

      Ne kazdy ma na to mit dite, to ja naprosto chapu, taky nikomu nrvnucuju, at si ho poridi. Poize msx podotknu, ze dle meho je lrpsi si dite poridit drive, nez pozdeji, at uz z financni stranky veci, ze ma k diteti blize...atd...
      v zivote jsem na sve deti nesislala, protoze mi to prijde stupidni. Ani jsem se neobklopovala matkami s detmi a fakticky mne nebavili debaty, jakou kdo ma stolici, kolik zoubku komu kdy narostlo....

      Ale nechovala jsem se tak hrozne negativisticky jako ty a fakt mne za tebe bude jednou mrzet, pokud si za par let poridis treba nahodou dite s to se jednou o tvem nazoru dozvi.

      Vymazat
    3. Leni, ty máš dneska den, viď. :D Všechno špatně, na matky se tu nadává, Arrowa ráda nemám, ach jo. Vidím, že jsem tě svým článkem velmi rozdurdila... je vidět, že jsi se nad ním ani trochu nezamyslela a vše bereš z tvého pohledu matky. Bohužel to přičítám spíš tvé špatné náladě, která tě provází posledních pár dní, než nějakému zdravému úsudku a sebeuvědomění. U tvého výroku o pedagogickém vzdělání jsem se už jen zasmála... jak někdo argumentuje tímto, tak pro mě končí debata. :) Zkus se trochu zklidnit a okomentovat tenhle příspěvek za pár dní... třeba bude i víc k přečtení. A o mě se starat nemusíš... pokud já budu mít děti, budou mít to nejlepší, protože to bude moje rozhodnutí, plánované rozhodnutí. Ty se radši starej o sebe a o to, aby tvoje děti měly hezké vánoce. Laky na nehty nejsou všechno. ;)

      Vymazat
    4. Myslím, že jsi Lenky komentář nepochopila spíš ty. Lenka to píše velmi rozumně a má pravdu. Já také zastávám názor, že každý ať si dělá co chce, děti má nebo nemá. Je to každého věc. Toto měla být pointa tvého článku a že nechceš aby ti někdo vykládal, že si máš pořídit dítě třeba z povinnosti. A to ti tady naštěstí nikdo netvrdí a nevnucuje. Ale pomalu zatracovat matky a děti, nezlob se, to je hnus. Navíc jak jsi výše psala o nákupech atd., že tě mateřství těch matek obtěžuje. Koukni na to z druhé strany, co když tvá přítomnost v obchodě obtěžuje zase matky? Nebo i jiné lidi? A bohužel Lenka má pravdu, začínáš na mě budit dojem také trošku sobecké mladé holčiny, která je, promiň "zahleděná" hlavně do sebe. Nevím kolik ti je let, ale tipuji něco kolem 20 nebo 22, možná jednou pochopíš, možná ne. Tím neříkám, že bys měla mít dítě, to ani náhodou, jen tím chci říct, že možná časem pochopíš i jiné lidi než sebe. A vytahovat zda Lenka má nebo nemá špatné dny, to je dost neetické. Na to čím si ta žena musela projít, tak si myslím, že má velmi správné a rozumné názory a spousta lidí by takovou situaci neunesla. Je jedno že nenávidíš děti, tebe nikdo neodsuzuje, tak ty prosím neodsuzuj a nebroj proti matkám. Je to dost hloupé.

      Vymazat
    5. Lili, já jsem ten článek četla už včera, věř, že jsem si dala dost na čas, než jsem to šla okomentovat.
      Na sebevědomí já opravdu netrpím a nevím, podle čeho soudíš, co mně se poslední dny děje, nebo neděje. Zase tak často si nepíšeme, aby si do mého života viděla.
      Co se týče narážky na laky na nehty, absolutně nechápu, co to má co společnýho s tím, co jsem napsala. Já tady nesedím a nevykřikuji, že by matky s dětmi prostě neměli jít nakupovat, protože tebe to bytostně uráží a otravuje. V dnešní době, kdy i prarodiče makají fakt jako nevím, komu by si děti strkala, aby sis mohla jít v klidu nakoupit, aby si tím neotravovala sobecké okolí.

      A neboj, já svým dětem dopřeji skvělé vánoce, protože nesedím na prdeli, ale makám, aby bylo na ty dárky. do toho se snažím starat o domácnost a v útlumu vést blog. Já si narozdíl od některých uvědomuju, že blog není všechno a mám ho jako koníčka. Ne něco, čím bych chtěla nahnat miliony :-) Blog je pro mne jen relax proto, že jako matka s dětmi nemám takové možnosti kulturního vyžití jako jiní právě proto, že mne fakt nebaví tlachat celý hodiny nad tím, co děti dělali, či nedělali.

      Co se týče seriálu, já nevím, ale když ti třikrát člověk řekne, že jsem odkazovala na sestru a ji označovala v příspěvku a že tedy byl příspěvek určen jí a že když nejsi schopná jít na nějaký slušný kompromis a jen hejtovat do seriálu, ať opustíš konverzaci a stejně sis vedla svou a do debaty se vracela. Tak jako promiň, že když to neuděláš po čtvrté, že tě nazvu buď totálním ignorantem nebo idiotem. Mi totiž nic jiného z toho nevychází.

      A zkus se zamyslet, kolik článků na blog měsíčně napíšu já a kolik videí a článků uděláš ty, než mne začneš osočovat, že moc řeším laky.

      Zkus milá zlatá zvládat domácnost, chodit do práce na 12,5hod a 16,5hod směny, zajistit dětem Vánoce a do toho se snažit vést blog a pak si možná promluvíme.

      Do té doby jako sorry, ale to, co si napsala, je jen žvást holky, která už neví, čím útočit.

      Krásnou neděli, já už se tu neukážu, takže nemusíš ani reagovat.

      Fakt mne jako tvůj přístup dost mrzí. Za to, že si se postavila LovelyHair jsem si tě nesmírně vážila. Ale tím, co si tu postupně napsala... a ani se tu tolik nebavím o tom článku, jako o těch komentářích... si mé sympatie leda ztratila.

      Vymazat
    6. Tak nejdřív Beauty Koktejl: Já obtěžuju matky jak? Tím, že si v klidu nakupuju? Já snad běhám po krámě jak vocas? Já si snad beru do obchodu kolo, abych tím všechny otravovala? Ne. Na zbytek komentu nebudu odpovídat... snad jen řeknu, že kdyby si Lenka vyloženě nekakala do úst a nevytahovala svoje nevyužité "pedagogické vzdělání", tak bych nebyla neetická. ;) Její nálady by si měla vylévat na někom jiném.

      Vymazat
    7. Chápu, že tě pravda rozčiluje, ale je to tak. Jsi mladé děvčátko, to je taky fakt. Já psala (abys to pochopila) že matkám i ostatním lidem třeba může být tvá přítomnost někde nepříjemná. Může a nemusí, to jen aby ses trochu zamyslela. Každopádně ze srdce ti nepřeju, aby ses někdy setkala s další takovou Lilian až jednou "třeba" budeš mít dítě, nebo i něco jiného, za co nějaká taková Lilian tě odsoudí. A věř, že v mém věku mám zkušeností dost a dost. A i přesto, že třeba Tess obecně ráda děti nemá, tak si spolu rozumíme a mám jí ráda. Takže asi chápeš, že z mé strany je tolerance k ostatním dost. Ale nezlob se, čeho je moc, toho je příliš. Matky jsou lidi a jejich děti taky, a i oni, i když ti je to proti mysli, mají také svá práva. A abys tu psala, jak tě obtěžují, to je dost sobecké a zahleděné. Otevři oči, děvče, nejsi na světě sama!!!

      Vymazat
    8. Lenko, já moc dobře vím, proč ty laky vytahuju, a proč vytahuju právě vánoce tvých dětí. ;) A když už tu vytahuješ své pedagogické vzdělání, mohla bys zvládat aspoň i, y ve shodě podmětu s přísudkem. Já jsem neřekla, že matky odsuzuju, já jsem řekla, že mě otravuje jejich "mateřství" a popsala jsem případy, kdy mě otravuje. Taky jsem ale napsala, že to je ta nejpřirozenější věc na světě a že proti tomu nic nemám. Zkus to přelouskat ještě jednou a zkus při tom nemyslet na děti... pak třeba pochopíš. Co se týče tvého statusku na zdi - co si jako myslíš? :D Že mi napíšeš, že se už nechceš dál bavit a já přestanu psát jak na lusknutí prstu? :D Omg, bavily jsme se o seriálech... když se ti něco nelíbí, tak jak máš udělat kompromis, aby ten druhej byl spokojenej... jednak to není třeba a jednak to ani nejde. Tady by se ti taky hodilo, kdybych neodpověděla a měla jsi poslední slovo, ale já narozdíl od tebe chápu, že toto je diskuze... tady se končí, až když jeden nebo druhý nemá co říct, ne když jeden řekne. Tvoje chování bylo velmi dětinské, když už se o tom tak bavíme. Čekala jsem jen na to, až začneš třepat nožičkama, protože jsem řekla, že herec, co hraje Arrowa, neumí hrát. :D Já to brala jako srandu a ty vážně, takže kdo je tu pak blbec? Matka dvou dětí a rozčiluje se kvůli píčovině. Když nechceš, aby ti to lidi komentovali, nedávej si to na zeď. Věřím, že kdybych reagovala, jak je Arrow úžasnej, tak by to bylo v pořádku. To, jaký vedeš život, je jen tvoje věc... nemusíš mě ohromovat tím, jak jsi výkonná v práci, nebo tím "pedagogickým vzděláním", mě to fakt nezajímá. A že jsem nahnala sympatie kvůli Lovelyhair? Nebude to kvůli tomu, že jsem v té chvíli nestála proti tobě? :D

      Vymazat
    9. Beauty Koktejl: Já jsem pouze zveřejnila svůj názor a napsala, ve kterých případech mě matky obtěžují. Pro blbé - pokud matka stojí metr ode mě, dítě neřve, je to v pořádku. Pokud je v kavárně, dítě neřve, nebo si ho umí usměrnit, je to v pořádku. Pokud mě ale prudí v obchodě s kočárem, jsem naštvaná. Pokud v kavárně její děcko řve, jsem naštvaná. Já nic z toho nedělám, tak koho bych obtěžovala. Můj postoj má logický a pochopitelný základ... nikde jsem neřekla, že mě matky obtěžují už jen "svou přítomností", tak se nauč aspoň číst mezi řádky, když máš tolik zkušeností. Nikoho jsem neodsoudila, jen jsem napsala, že mě to štve. Toť vše.

      Vymazat
    10. strašně a zbytečně tu haníš matky. Prostě je to o tom, že ty nejsi ani trochu tolerantní a to je možná tvoje chyba. Naštěstí mě to netrápí, vlastně tě naprosto neznám. Ale jako matku mě mrzí, že někdo takto proti matkám brojí. Ano, je pravda, že některé na své děti a jejich výchovu kašlou, to nepopírám, ale jestli umíš číst ty mezi řádky, tak jsi to asi pochopila. Ale asi taky tuto schopnost nemáš. Já tady zase píšu svůj názor, že mě štve, když někdo takto snižuje matky (některé si to možná zaslouží, ale většina z nás jsou normální). Prostě tvůj článek budí dojem, že matky a děti fůůůůj, je to póvl a i když se rozmnožovat musíme, tak to někam zavřete, dokud to nebudou dospěláci. Netvrdím, že jsi to napsala, jen to budí takový dojem, abys to pochopil, ju? Já proti tvému názoru, že nesnášíš děti a ostatní věci kolem nich, nemám, to už jsem psala několikrát, ale asi jsi to nepochopila, nebo jsi nečetla pozorně. Jen bys mohla být trochu empatičtější, protože velmi lidi zraňuješ. Co si asi teď myslí ta nastávající maminka, která ti sem psala? Mě taky štve spousta věcí, ale musíme rozlišovat co je normální a co extrém. Některé matky extrém jsou, ať už přehnanou starostlivostí, nebo nezájmem o výchovu svých potomků, ale promiň, tvá nesnášenlivost dětí, je také extrém a to nemůžeš popřít. Hele jdu se věnovat svým dětem, na tyhle žvásty o tvé zaujatosti fakt už nemám čas... Měj se fajn a přeju ti hodně štěstí.

      Vymazat
    11. Beauty Koktelj: Já jsem tolerantní, dokud mě to neotravuje. A i když mě to otravuje, nic v reálu neříkám. Tak co chceš? Já jsem tu jen napsala, že by matky mohly být vůči lidem ohleduplnější v těch případech, co jsem napsala. A dál už se o tom fakt bavit nebudu, to bych musela opakovat do zblbnutí.

      Vymazat
    12. Blani kočko moje, Lilian určitě článkem neřekla, že nenávidí všechny děti a matky. Myslím, že jste se nepochopily a teď jedna mluví o tom a druhá o tom ;-) jen ti chci říct, že všechny do jednoho pytle nehází. Psala jsem si sní na tohle tém hodně. Vadí jí stejně jako mě neschopné matky, které např. mlatící mu se dítěti v obchodňaku říkaji "miláčku to si, ale nemůžem koupit" a když jí řekneš, že by si to dítě měla uklidnit, tak tě sjede na první dobu. Znáš mě, víš co mám na mysli a tohle měla na mysli i Lilian ;-)

      Vymazat
  6. Tak když jsem byla jmenovaná, tak se tedy taky vyjádřím =) netahala bych do toho nalady Lenky, ale bohužel o tom to taky je. S článkem souhlasím za což můj odpor končí k dětem ve školním věku. Neříkám, že bych z nic byla paf, ale tyto děti mi nevadí. Za což, co mi vadí jsou nevychovaní spratci v předškolním věku. Každý den se mnou jeden minimálně jedno podobné dítko. Kam ho matka táhne nebo netáhne je věc druhá, ale ja opravdu po ránu nechci poslouchat ječíci dětský hlas stylem "autooo" "pšišti žastávka". Ve všech mhd visí plakát o tom jak mladí obtěžují sluchátky nahlas druhé.... Jaký je v tom rozdíl? Já žadný nevidím. Prostě je to pořád hluk. Pokud matka neumí své dítě krotit, tak by mhd jezdit neměla. Nebavme se tady o dálkových jízdách, tam si i já nasazuji sluchátka abych tento neduh popřípadně eliminovala.
    Když si vzpomenu na své dětství, tak si nepamatuju, že bych někdy byla s matkou nakupovat na ní oblečení.... Prostě mě hlídal táta nebo brácha. V autobuse jsem seděla zařezaná a když jsem byla v dobrém rozmaru a nějaké podobné scény dělala, tak matka okamžitě vystupovala z busu se slovy " tak ty budeš brečet? Dám ti důvod k tomu aby si brečela" a regulérně mě seřezala ještě na zastávce a jako odměnu jsem měla pochod po svých až dom.
    V tenhle moment se dostáváme k těm novým pošahaným zákonům, kdy prostě dítě člověk "nesmí seřezat". Je to hnus, ale já už pár rodičů, co na to kašlou a děcku na zadek dají viděla a nikdy jim nikdo nic neřekl.
    Když se náhodou ozvete, že ten jekot toho děcka, co neumí ani vychovat, je nesnesitelný, tak typicky matka odpoví "až budete mít děti pochopíte". Proboha on si někdo myslí, že jsem nikdy žádný děti nehlídala? V čem je to jiné? Utnula jsem to děcku ať je moje nebo není moje. Ta matka by se spíše měla zamyslet. Mimino nemůže za to, že ječí, ale ten cca 4 letej za to taky nemůže. Můžou za to právě ty rodiče, co mu to dovolili.
    K poslední části nechci děti a proč jako? Se vyjadřovat nemusím podobné otázky jsem poslouchala poslední týden OD HROMADY lidí na své vegetariánství. Jsou to naše životy, tak si je udělejme jak chceme, ale proboha nevychovávejme spratky. Matky nejsou Bůh a člověk jim něco říci může. Mě taky lidi okřikovali když jsem dělala bordel v rozjezdu a taky jsem na ně třeba neřvala "vy jste nikdy nepařili,co?" Něco jsem si zamumlala a ztišila se a to jsem všechny smysly "v pořádku neměla" za což ty matky je maj, ale chovaj se přesně naopak.
    Jinak jak řekla Blanka její děti miluju, protože jsou vychované, slušné a když řeknu i před Blankou ať tolik nekřičí, tak mě ani Blanka ani děti nekamenují. Je to prostě o toleranci a zdravé výchově, která posledni roky vymírá. Nemyslím si, že je to trend mladých koček, ale trend stavět dítě nad všechny ostatní a to prostě není fér.
    Hezký večer všem ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Je jen škoda že si to samé nemyslí tvoji rodiče :D aspon by teto výplod zůstal tam kde má ... Působíš jako namyšlená slepice co si myslí že sežrala všechnu moudrost světa.
    Jo a než začneš psát že mám děti ne nemám a a nechci je, ale nikdy bych neodsuzovala ostatní matky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty se asi hodně účastníš fb diskuzí, viď? To je hodně ohraná fráze, ale jako pokus dobrý. Zkus to znovu. ;)

      Vymazat
  8. Asi tě zklamu, ale ne. A když jsi tak chytrá tak by sis mohla zrušit ověření robot :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co tento příspěvek, prosím tě, přináší do této diskuze? Jak to souvisí? :)

      Vymazat
  9. Když už jsem přelouskala celý článek i komentáře, přidám se tedy k diskuzi taky.
    V něčem máš podle mého pravdu, v něčem si myslím, že nemáš. A to bez ohledu na to, jestli děti mám či nemám. Já je tedy už mám, ale byly doby, kdy jsem je neměla a není to zase tak dlouho, jelikož staršímu potomku jsou teprve 2 roky :D Děti mám od malička ráda, ale nerozplývám se nad nimi. Děti jsou super, ale není to všechno. I když hodně věcí chápu a jsem tolerantní, taky mě obtěžovali a i teď mě některé matky obtěžují, popřípadě jejich děcka. Jako když mi nějaký 8 letý spratek hází kameny div né na hlavu a na atrakci, kde lezou malé děti, sjedu ho a je mi fuk, že jeho matka stojí kousek ode mě, čumí na něj a neřekne mu půl slova. Ve chvíli, kdy by se ho pokusila hájit, dostala by stejného jebáka jako on. Tohle je hodně relativní, protože vždycky dost záleží na věku dítěte. Do nějakých cca 3, možná 4 let je to prostě o povaze dítěte, tomu člověk přílši věcí nevysvětlí, ale potom už je to čistě o výchově. A že spousta dnešních matek jsou fanatičky, co si myslí, že jsou nejvíc na světě nebo sežraly všechu moudrost světa, to je pravda. Nemám ráda extrémické matky, co buď péči přehání nebo zanedbávají. Takové děti potom prostě obtěžují a to nejen ty bezdětné :) U mě je jedno dítě hrozně hodné, druhé občas dostává záchvaty vzteku. V takovém případě ji prostě chytnu a seřežu a je mi jedno, jestli jsem v obchodě nebo doma či na hřišti a kdo to vidí. Je to můj způsob výchovy a nikomu do toho nic není. Já si prostě své dítě usměrním po svém a nechci, aby nakupující lidi museli poslouchat její arie. Stejně jako nemám ráda, když mi mé dítě pobíhá po vlaku například a motá se lidem v cestě. Jestl ito dělají jiné děti, to je mi tak nějak jedno.
    Ale je taky pravda, že člověk nemá zrovna vždycky šanci dítě někomu svěřit na hlídání a oběhat si, co nutně potřebuje, na druhou stranu si říkám, že ve většině případů je to jen o pohodlnosti. Pokud můžu, jdu do obchodu bez dětí. Pokud nemůžu, snaží mse tam zdržet co nejkratší dobu, aby se děti nezačaly nudit a nevyváděly. A motání se s kočárkem mezi regály nesnáším sama, protože obvykle do něčeho vrazím :D
    Jestli někdo chce mít děti nebo ne je mi jedno, protožej e to každého věc. Já pouze říkám, že pokud někdo děti mít chce, neměl by raději čekat až na poslední šanci, kdy je ještě mít relativně může. Ale i to je v závěru jeho věc, jen mě pak vytáčí, když potom brečí, jak jim to nejde. No a co jako čekali, když to pořád odkládali? Tuhle lidksou blbost třeba nemusím zase já :) A popravdě řečeno si myslím, že pokud někdo děti mít nechce, není to žádná škoda :D
    Nicméně bych to shrnula asi tím, že podle mě má prostě každý člověk právo na to být sobec. Sice by byl oskvělé, kdybychom byli všichni ohleduplní, otevření a nesobečtí, ale proč bychom to vlastně dělali? Máme na to právo, život máme jen jeden a chceme si ho užít co nejlépe bez obtěžování druhými. Takže stejně jako ty máš práo na to být sobec v tom, že tě obtěžuje jekot dětí nebo matky s kočárama mezi regály, matky mají nárok na to být sobci v tom, že jim je fuk jejich ječící dítě, překážející kočár a fakt, že nejsou středobod světa. Já mám podobný postoj ke kuřákům. Nevadí mi, ale totálně nesnáším, když mě obtěžují svým vyhulováním někde venku. Jsem nekuřák a nechci čuchat jejich smrad, tak by mohli být ohleduplnější a neobtěžovat mě tím. Ale zase- oni mají nárok na to být sobci a čudit, kde se jim zlíbí a já mám nárok být sobec a netolerovat jim to :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čau, já to nebudu nějak rozvádět, protože si myslím, že jsi v podstatě napsala to, o čem mluvím i já. V tom, že si matky své děti mají vychovávat, v tom, že si matky myslí, že jsou snad nadlidi - teď jsem porodila, to jsem frajerka - atd. Zajímavá myšlenka je pro mě i to, že člověk musí být i trochu sobec, když si chce svůj život pořádně užít. S tím se dá souhlasit, ale na druhou stranu, kdyby to tak fungovalo, tak se z toho tady všichni zblázníme... a můj článek byl i o ohleduplnosti matek vůči okolí, takže vyloženě odkývat to nemůžu. Myslím, že každý má nárok na jakýsi standard... když už zmiňuješ kuřáky, tak ten příklad využiju. Nekuřák má nárok na svůj standard - čerstvý vzduch - a pokud nekouří, nikoho tím neobtěžuje. Kuřák, pokud se rozhodne kouřit, už něčí standard narušuje, protože tím okolí obtěžuje. Já sama nekouřím, takže tato otázka mě taky štve. A stejné je to s matkami a se mnou. Já svým "nemateřstvím" neobtěžuji, pokud se samozřejmě nechovám jiným nepřístojným způsobem. Ovšem matka, která nechá vřískat své dítě, už jo. Takže je to takový sporný... ale jako myšlenka je to zajímavá, aspoň to není furt ta ohraná písnička: "Taky jsi byla malá." "Matky mají taky nárok, bla, bla..."

      Vymazat
    2. Takže to vlastně můžeme shrnout tím, že kdo něco nědělá / nemá / atd je ten, co neobtěžuje a ti, jež odstraní to ne-, už obtěžují :D A je to víceméně pravda. Akorát ti, co nepracují, se do toho nedají zařadit, protože ti obtěžují daňové poplatníky :D Ale to už myslím opravdu jen jako nadsázku.

      Vymazat
    3. Tak to už je opravdu zjednodušený... jsou i matky, který neobtěžujou, když mají soudnost. :) Ale budu to tedy brát jako nadsázku. ;)

      Vymazat
  10. Zdravím paní Lilian, Váš názor i když se může zdát vyhrocený se zakládá na pravdě a musím potvrdit, že současný trend maminek je takový, jak píšete. Není to samozřejmě případ všech, každopádně je těchto benevolentních rodičů a bezohledných rodičů čím dál více. Kolikrát mám sto chutí řvoucímu a pobýhajícímu spratkovi zacpat tlamu a jeho rodičům koupit vodítko. Představte si, že jste v restauraci, kde jídlo stojí 400 Kč výš a tváří se to jako luxusní podnik, když se bavíte hlasitěji než je zdrávo, tak vás obsluha slušne požádá, zda byste se mohl stišit, aby jste nerušili ostatní zákazníky. Přijde matka s děckem ke stolu vedle vás a vše je v naprostém pořádku, jenže jen do té doby než dítko zjistí, že nemají jeho oblíbený smažený sýr s hranolkami, začne se s maminkou hádat, tatínek si jde odskočit, aby nebyl u tohoto představení přítomen, a už to začíná. Maminka začne malýmu, již si nepamatuji jméno, ale myslím že Jakoubek, pošišlávat, že sejřík sice nemaj, ale mají masíčko s bramborovou kašičkou a že to bude bašta. Baštu ale Jakoubek nechce a vzteká se a po chvilce odbíhá od stolu za tatínkem doufajíc, že mu snad sýr vyčaruje. Bohužel tatínek není Copperfield a tak Jakoubek s brekem hodí placáka vedle stolu a začne mámu tahat za nohu. To jsem se sice bavil, ale už mě to začalo obtěžovat. Maminka mu slíbila bonpárky, když bude hodnej a dá si masíčko. No ve zkratce, obsluha si netroufla jí něco říct dobrých 20minut a ona tam seděla a popíjela vínečko a snažila se dítko usměrnit vlídným slovem. Obsluha jí slušně poprosila, jestli by si nechtěla přesednout do salónku, kde by se ten vřískot tolik nedotýkal ostatních zákazníků. Maminka se ohradila, že je to jen dítě a že by měli mít pochopení. To jsem nevydržel a taky sem jí něco řekl. Tatínek z té ostudy nadšený nebyl a rozhodl se odejít, jeho paní si šla stěžovat. Toto není jediný případ a tudíž dokážu pochopit Váš postoj. Každopádně já děti chci a čekám a rozhodně jim dám, stejně jako naši rodiče nám, pár výchovných pohlavků. Jinak jsem rád, že to někdo veřejně píše, jen nechápu místní komentující, kteří z nějakého nepochopitelného důvodu řikají, že matky odsuzujete, četl jsem to dvakrát a buď neumí číst, nebo slovo odsoudit používají v jiném významu, než je nám známo. Nic si z nich nedělejte, ostatně věřím, že neděláte. Za mě palec nahoru.

    Petr Vanoušek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, pane Vanoušku. Děkuji Vám, za Váš trefný a nádherně satiricky napsaný příspěvek, který popisuje reálie dnešního světa matek a jejich výchovy. Některé ze zde přispívajících by si z Vás mohly brát příklad, jak vzít i toto téma s nadsázkou a nechovat se jak ona potrefená husa. :) Díky za skvělé počtení a podporu. Lilian Voss

      Vymazat
  11. Když jsem četla tento článek, musím jen souhlasit. Matka vidí tento článek jinýma očima, ale když se na to podíváte z jiného pohledu, tak ve většině případů vidíte běhat malé děti po obchodě, kde se druhým lidem pletou pod nohami a jejich maminky jsou někde u svetrů a je jim zcela jedno, že jejich děti si dělají , co chtějí. A pak když někdo o něj zavadí a omluví se mu, tak k tomu přispěchá jeho matka a ještě Vám vynadá, že jste ublížili jejímu dítěti :( Kde to jsme? Místo toho, aby dítě bylo hlídané mámou nebo bylo u prarodičů doma, běhá volně a pak se maminky diví, že není div zašlápnuto. Je jasné, že malé děti jsou živé, ale co je moc, to je moc. Připadá mi, že si některé maminky neuvědomují, že nejsou na světě jen ony s dětmi, ale že tu žijí i jiní lidé, kteří děti mít třeba nemohou či nemají a místo toho, aby se o své děti řádně staraly, kašlou na ně. Zkuste letět letadlem nebo jet autobusem nebo vlakem, vždy tam najdete pár nevychovaných dětí, která si dělají co, chtějí, protože v dnešní době je moderní je nechat se vyřádit a jejich maminky na výchovu s prominutím serou. V letadle berou s sebou děti, které jsou příliš malé a neznají tlak letadla, když startuje a následně se zvedá k oblakům a tak pláčou, ale pak tam jsou i děti, která řvou jen kvůli tomu, aby upoutaly pozornost svých rodičů. A když jste v letadle , kde je cca asi 200 pasažérů a máte dlouhý let cca 4 - 12 h a do toho řvou ty nevychované děti, máte chuť odtud odejít, ale bohužel, není kam :( To si pak většina mladých žen rychle rozmyslí, zda budou mít v budounu děti, jenže za jejich výchovu mohou jejich rodiče. Jak se říká : " Škoda každé facky, která padne vedle" Proutek se má ohýbat dokud je mladý a ve většině případů to je pravda.
    Možná by tu zmiňované maminky, které toto vidí jinak mohly své názory přehodnotit, protože zkuste se i Vy vžít do role druhých lidí, kteří musí chovaní Vašich dětí snášet.
    Lili, díky za skvělý článek a hlavně buď stále svá a nenech se rozhodit kecy druhých lidí. Je dobře, že si tento článek napsala a bylo mi jasné, že se do tohoto zapojí i maminky, které mají tak trohu zaujaté myšlení a budou Tě linčovat, ale to je přesně ono, co při takových kontroverzních témat vzniká negativa versus pozitiva.
    Za mne : Děti zatím nechci a je to má soukromá věc, ale když budu, tak bude řádně a slušně vychovaná a když je mít nebudu, tak nebudu. Vždyť hlavní poslání ženy není pouze rodit děti, krásný život je i ve dvou, nebo jsou lidi, kteří děti mít nemohou a smíří se s tím nebo třeba adoptují miminko a žijí dál, ale když vidíte ženu, která si prostě umane chci dítě teď a udělá pro to cokoliv i když třeba podvede svého partnera nebo vysadí HA jen, aby otěhotnila se mi zdá sobecké, co druhý partner? Snad je to soukromá věc dvou lidí a ne jen ženy, muž je pak v situaci, do, které se dostal ne vlastní vinou, protože ta jeho nána si zrovna nevzala prášek a pak ho bude citově vydírat jen, aby si to dítě nechala. To si rovnou může zajít do sperma banky a být samostatnou nezávislou matkou bez chlapa.Miminko se sice naplánovat nedá, ale pokud o to dva, kteří se milují stojí, tak jdou spolu do toho a věří si bez nějakých intrik a podvodů.
    Pak jsou ženy, které třeba dítě vůbec nechtějí a kvůli tomu je ta žena špatná? Proč? Že si žije svůj život bez dítěte? Vždyť tak žít může, co my víme, třeba dítě mít nemůže nebo nechce nebo raději se věnuje kariéře a něco ve svém životě dokáže, někam to dotáhne. A pak se má dobře buď sama nebo s přítelem, manželem. Ten, kdo vidí pouze šťastný život v tom, že musí rodit děti, je jeho pohled dosti omezený. Každý jsme svého štětstí strůjcem a je každého věc, jak svůj život žije a nepotřebujeme, aby nám někdo říkal, jak máme žít a co musíme.
    Žijeme každý sám za sebe a je jen na nás, jak si svůj život zařídíme a prožijeme. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvám se, ale chtěla jsem smazat ten needitovaný komentář a povedlo se mi smazat i tu diskuzi pod ním. Dávám se sama tedy komentář od Michio Yokomura, aby byla zachována.

      V podstatě s tím mohu souhlasit, akorát mi to nedá... Proč by ti, co vidí štěstí v porodu dětí, měli být omezení? O co jsou omezeější než ti, co vidí štěstí v kariéře? Nebo ve sportu? V milenkách či milencích či jenom v partnerovi? Buď jsou takhle omezeí všichni, protože vidí to jediné štěstí jen v tom jednom nebo není omezený nikdo z nich :) Já si tedy omezená opravdu nepřipadám :D

      Vymazat
    2. Ahoj, to bylo myšleno tak, že např. spousta lidí v jakékoliv rodině se Tě ptá a kdy budeš mít děti a už máš nejvyšší čas, nemusíš je pak mít. Vždyť je to má soukromá věc, kdy se rozhodnu a dám volný průběh k tomu, abych založila s přítelem/ manželem rodinu. A pak hlášky typu, že mám nejvyšší čas či už nemusím mít děti, tak to je taky blbost, přece přehled o mém zdravotním stavě má můj gynekolog i obvodní lékář a pokud je vše v pořádku a to je, tak ostatním je prd do toho, kdy se sama rozhodnu mít rodinu. Ono tlaky z rodiny, kdy na Tebe takto tlačí když ví, že máš dlouholetou známost a vyptávají se Tě , je dle mne neetické, aby Ti nakazovali kdy a v kolika letech mít dítě. Samozřejmě, že je to zajímá, ale vždy jim na to slušně odpovím, že je to záleží na mne a jim do toho nic není. Takto jsem to myslela, kdy rodina Tě tlačí třeba rychle do něčeho, co ty za tím nechceš, ale je to jen na nás, kdy se sami rozhodneme.Někdy mi připadá, že je nezajímá co chce ta dotyčná, ale co chce ona rodina. Kdy na Tebe tlačí babička, máma nebo ségra atd....To si myslím, že je omezené chování, které je dle mne sobecké, protože nebudu nutit někoho do něčeho co zatím nechce.
      Ty jsi mne pochopila zcela jinak, snad Ti má odpověď ujasní svůj názor na mne. :)

      Vymazat
    3. Anonym: Tak předem bych ti chtěla poděkovat za tvůj komentář a kladný ohlas. :) Je bezva, že tu někdo taky přemýšlí. Nemusíš se bát, že by mě kecy druhých nějak ovlivňovaly, já si vždycky myslím a říkám svoje... a kort když některé z těch výroků jsou pouze výplod uražené rodičky. Myslím, že jsi krásně rozvedla podstatu mého článku... ať už co se týká matek, které nemají ohled na ostatní a své děti nechávají "vyřádit", nebo co se týká toho, jestli někdo chce nebo nechce mít děti. :) Díky moc.

      Vymazat
    4. Michiyo Yokomura: Pro mě je třeba omezené to, když někdo svoji spokojenost zakládá jen na plození dětí. V dnešním světě už to není snad jen o rozmnožování. Pokud žena tu onu pomyslnou díru v srdci musí zaplnit dítětem, je to pro mě omezené - za předpokladu, že bez něj nedokáže být šťastná. Věřím, že i takové případy jsou, není to k odsouzení, ale omezený pohled na svět to podle mě je. Jsou tu i jiné důvody k radosti.

      Vymazat
    5. Souhlasím, že se to dá pokládat za omezené, je to totiž stejně omezující jako vidět jedinou možnost na zaplnění té díry třeba svou práci nebo svůj koníček :) Jednoduše řečeno, omezení jsme všichni, pokud je jen jediná věc nebo ta jedna věc převažuje ve velké míře nad ostatními, bez které nedokážeme být šťastní ;)
      A co se týče nucení do dítěte a nátlaku okolí, to neetické je, je to otravné a nikomu z venčí do toho nic není. Je to věc každého, kdo chce mít dítě, má ho, kdo nechce, nemá ho. Někdy je to i naopak, ale to u je prostě život. Odsuzovat se nemá, ale vždycky se najde něco, co člověk odsuzuje a bohužel někteří odsuzují zrovna tohle :)

      Vymazat
    6. Tak samozřejmě, já neuznávám v podstatě nic "jediného", co by člověka naplňovalo. Přijde mi to prostě omezený a do života jako slabost... ale neříkám, že já jsem dokonalá... já se zase hroutila z každýho rozchodu s klukem. :) Ale člověk si to jako slabost musí uvědomit, pak s tím lze něco dělat.

      Vymazat
  12. EXCELENTNÍ ČLÁNEK!
    Smekám! Tohle jako kdybych napsala já! :) Jsem nevýslovně ráda, že jsem našla někoho, kdo má na tuto problematiku totožný názor jako já. Také nechci mít děti (je to problematické, protože miluju svého přítele a on děti chce a já nechci, aby můj názor na ně zapříčinil náš rozchod, proto bych se pro něj možná obětovala), zastávám názor, že lepší nemít děti žádné, než aby žena byla špatnou matkou... třeba by ve mně vlastní díte s přítelem, který pro mě znamená všechno, něco změnilo, něco by ve se ve mně pohnulo. Kdo ví. Zatím si na děti nepřipadám zralá... možná někdy... možná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju mockrát... taky jsem ráda, že jsem pomocí tohoto článku našla lidi, kteří se mnou souhlasí a rozumí mému postoji k této problematice. :) Jinak s přítelem to mám úplně stejně... on do budoucna taky děti chce, nerada bych o něj přišla... ale stejně si nemyslím, že to je správný důvod pro početí. Teď je ještě nechce, tak si říkám, že do budoucna si to jeden z nás snad rozmyslí. :)

      Vymazat
  13. Taky musím říct, že OBDIVUJI, jak krásná, klidná konverzace tu je. Nečetla jsem ji celou, ale soudím tak podle posledních komentujících... Před asi dvěma lety jsem se odvážila napsat na toto téma článek na svůj blog. Reakce byly - samé hejty, urážky, jak jsem hloupá, apod. Dnes poprvé zvažuju přestěhování na blogspot... komunita zde je úplně jiná než na blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čauky, urážky tu vyloženě nejsou, oproti diskuzím na fb je to tady kafíčko. :D Teda pro mě jo. Ale narazíš tu bohužel na lidi a zhrzené matky, které se snaží článek úplně překroutit... a to už je nepříjemný. :) Na blogu jsem zakládala původně... ale pak jsem koukla na blogspot a přijde mi uživatelsky příjemnější, takže můžu doporučit. :)

      Vymazat
  14. Mateřství, nemateřství... Já vím jedinné, pokud se s tímto něco neudělá, dopadne to tak, že evropská kultura vymře z důvodu nízké plodnosti a menšiny naopak silně posílí, jelikož pro ně není problém mít dětí šest... Pápá dnešní Evropo =/

    OdpovědětVymazat
  15. Já si myslím, že vzhledem k tomu, že je mi 13, tak s tebou souhlasím. Samozřejmě jsem pochopila, že nemáš nic proti každé matce, která tento blog čte. Ale samozřejmě někteří lidé asi nechápou, že článek nemají brát osobně. Myslím, že je to otravné když je všechno slyšet v tramvaji nebo někam pospícháte a zdrží vás to. Ale samozřejmě né všechny matky jsou takové :) 96% určitě ne :)
    Ps. Tady je odkaz na můj blog: www.batrtv.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, některý si to bohužel vztahují přímo na sebe... ale to jsou právě asi ty případy, kterých se můj článek týká. :D Každý děcko by podle mě z rodičů mělo mít takový respekt, aby ho rodič dokázal usměrnit. Pokud ho samozřejmě doma nikdo moc nevychovává, tak se podle toho chová i venku. :) Jinak s těmi procenty nevim teda... ten dnešní trend je bohužel "nechat dítě dělat co chce, protože je ještě malý", takže bych to viděla spíš naopak. :( Na blog ráda kouknu.

      Vymazat
  16. Také si myslím, že je právem každé ženy se rozhodnout, jestli chce nebo nechce mít děti. :) Já jsem je měla, protože v té době, kdy jsem byla mladá, bylo normální a běžné je mít. Byly naštěstí slušně vychované, stejně jako je jejich maminka :) Jenže! Teď jsou v pubertě a jsou celé tatínek (kterého jsem se zbavila jíž dávno) a já jsem se poslední dobou několikrát přistihla s myšlenkou, že jsem je neměla vůbec mít, že kdyby to šlo vrátit, radši bych žila bez dětí, ovlivnily celé ty roky mého života, stavěla jsem je na první místo, byly mojí motivací a hnací silou, a nakonec mě zklamou! :))) A to jsem po jejich narození prohlašovala, že mít děti bylo to nejlepší, co jsem v životě dokázala. I když třeba z nich něco bude (ještě se nevzdávám nadějí, jsou na počátku puberty). Někde jsem četla, že puberta je právě k tomu, aby se přerušilo to silné mateřské pouto, aby rodiče začali nenávidět děti a děti rodiče, což slouží prý k tomu, aby se osamostatnili (a pak se vztahy zase urovnají). Jsem zvědavá, co mě ještě čeká. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tvým případě si myslím, že se to vytříbí... a tím pocitem, že by radši děti neměl, si prošel podle mě každý rodič. :) To je prostě taková fáze, kdy nepoznáváš, co to máš doma. Bylo to malý, roztomilý, potřebovalo tě to, schovávalo se to za tebe a najednou na to nesmíš ani promluvit, protože jsi trapnááá a nemoderní. :D To se fakt urovná. :) Já prostě nemám ráda ty matky, který děti nechávají vyřvat a nesmíš jim nic říct. Kdybys řvala vedle spícího dítěte, tak jsi neslušná a ignorant, protože děcko spí... ale že tě otravuje děcko svým křikem, když ti není třeba dobře, to je v pořádku. Když si matka to svý dítko snaží srovnat a vidím na ní, že je sama naštvaná a bezradná, tak to chápu... ale fakt nemám ráda ty matky, který na to kašlou a spoléhají se na to, že jim radši nikdo nic špatnýho neřekne. :)

      Vymazat
  17. Nevím, jestli tahle diskuze ještě funguje. Narazila jsem na to dnes, čtu to od začátku, nemám to zatí dočtené. Mně je 55 let, děti nemám. Chtěla jsem jedno,( protože to bylo tak nějak normální), podstoupila jsem IVF, nevyšlo to . V té době byla úspěšnost minimální.Uvažovali jsme i o adopci, to jsme naštěstí neuskutečnili. S manželem jsme dosud, nezhroutili jsme se z toho, že nemáme děti a teď jsem ráda, že mě nikdo finančně nevysává a nemusím hlídat vnoučata. Malé děti fakt nemusím. Nedávno se na mě matka osopila v tramvaji, když jsem jí odmítla pomoct s kočárkem, protože mám problémy se zády a nesmím zvedat těžká břemena. Vadí mi i nakupující matky s dětmi, které všude dělají binec a můžou si všechno dovolit. Proč je tahají s sebou? Za mého dětství tohle nebylo, nebyl "kult dítěte". Já, když jsem zlobila, tak jsem jednoduše dostala na zadek a bylo. Dneska se to nesmí, je to týrání.Děsím se toho, co z těchto rozmazlenců vyroste.

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj, mám upřímně úplně stejný názor. Zdá se, že matky, které porodily, sežraly všechnu moudrost světa, jsou to "bohyně" protože porodily dítě a ty musíš uhnout dvoum roztahujícím se matkám, co mají kočáry a na slušnost ujnout protijdoucím sere pes. Ty jsi ten co musí poslouchat řev, jít do trávy, protože bohyně mají přednost, rozplývat se nad miminem a když řekneš svůj upřímný (jiný) názor než se očekává, jsi zatracen a pohřben ostatními spoluobčany zaživa. Jsem rozhodnutá děti nemít. Samozřejmě taky nevím, jak to bude s mými hormony za pár let, třeba se poserou a donutí mě řešit věci jinak, ale teď můžu od srdce přiznat: děti nemám ráda!

    OdpovědětVymazat
  19. Po rozchodu s manželem, kterého jsem si nakonec nemohla vystát, jsem se ocitla v situaci, kdy jsem musela převzít veškerou odpovědnost za naše děti a domácnost sama. Nedávno jsem měla hloubavý rozhovor s mým bratrem o tom, jak udržet dům v dobrém stavu pro naše děti. Společně jsme dospěli k závěru, že potřebujeme investovat do nové filtraci jezírka, což je pro náš rodinný dům na hypotéku velký krok. Cítím se povzbuzena, že i bez manžela dokážu udržet naši domácnost funkční a přívětivou pro děti.

    OdpovědětVymazat